Obyčejné chvíle po Samhainu

Po Samhainu je čas, kdy vše kolem je tiché, noci se prodlužují a vše se dostává do fáze pasivní, odpočívací, kumulace sil a nemrhání nimi. Teprve moderní způsob života nás naučil žít poněkud více hektickým způsobem. Vůbec, jakmile pomine Samhain, přicházejí na řadu svátky konzumu a šílených nákupních horeček. Nemíním nikoho kritizovat, ani kázat, kterak se máme vrátit ke svíčkám, koňským povozům a jít spát do 21 hod, protože je již je dávno tma a romantiky u krbu a svíček jsme měli užívat cca od 17 hod. A že se vrháte na lov do nákupních center, různých krámů nebo jen online...pokud tomu nepropadnete, neb je to zajímavý druh energického upírství, nu, nemá smysl plakat po poklidných romantických dobách. 

Své dětství jsem prožila v horách, kde se auta na zimu zazimovala, protože nedávala brodění ve sněhu po pás. V tuto dobu již dávno bylo doma topivo a také zásoby potravin typu mouka, cukr, sůl, kdo by se s tím následně ve snězích tahal v krosnách. Když byl akutní případ a bylo potřeba lékaře, sanitka zastavila pod kopcem a lékař se také brodil sněhem. Takže ony ty staré časy, kdy byl klid a pohoda, v realitě až tolik romantické nebývaly. Jistě, za příbuzného, který měl přijít nevíme kdy, a ona začínala vánice, se tak dala maximálně zapálit svíčka.  Prostě jste mu museli věřit, že to dá. Také v období sněhů občas nějaký alkoholik umrznul. Mobilní telefony nebyly, a vůbec, když jsem poslouchala vyprávění babiček, jak to mají ony super oproti tomu, jak to mívaly jejich babičky... , nemám vůbec důvod žehrat na pokrok.

Ať již žijeme v jakékoli době, vždy můžeme období postsamhainové využít pro regeneraci sil a sebeobnovu v rámci duchovního pohledu na svět. Stačí málo. Jedná se o období vhodné na dotahování věcí, které máme rozdělané. V poklidu, nikam se neplašit. Užívat v klidu každé minuty, kdy si dovolíme ten luxus mít trochu času pro sebe. Je to takové hodně štírovské, carpe diem se zapracováním malého sobectví vyhradit si pro sebe hodinu. Jistě, kdo má malé děti, bude rád i za 10 minut. Není potřeba si zoufat, čas je relativní a kvalita okamžiku je podstatná.  Dovolit si něco jako menší rozmazlování. Nebýt pouze v režimu musím. To bude u každého vypadat jinak. Podstatné je nemít ze způsobu, který si zvolíme, výčitky ani si nenechat implantovat výčitky od jiných. 

Potom nadchází období Střelce (22. 11. v 15:02), kdy si můžeme dovolit být snílkem, studentem a možná i nějakým tím cestovatelem. Dokud máme nějaké ty sny, tak žijeme. Hezky se zasnít. Nejenom o velkých věcech, které vyžadují nějaký ten čas, ale i o něčem, co si můžete naplnit zítra, pouze to z nějakého podivuhodného masochismu odkládáme.  Jestliže se nenaučíme myslet sami na sebe, máme to nesmírně těžké. Sebeláskou vše začíná. Kdo neumí sám být šťastným, neudělá šťastným ani nikoho jiného. Chtěli jste někomu zavolat, napsat, ale odkládáte to? Je čas.      

Do znamení Kozoroha vstoupí Slunce 22. 12 v 04:27. Je čas přemýšlet pragmaticky a ty sny mající hlavu a patu si zapsat (jak to, že jste si to nepsali ihned?!) a začít realizovat či vymyslet kroky, jak je realizovat. On Saturn vládnoucí Kozorohu hezky udělá revizi a hned spočítá, na co máte finance, síly, schopnosti a vůbec, kde na to máte brát čas. Ta potvůrka zjevně pár dnů před vánoci s vámi zametá jako s hadrem na holi. To máte pocit, že potřebujete až merkuriální schopnost rozdvojení se a být všude. 

Saturn všechno spočítá, jako pořádný účetní. Když ale přijmete realitu, ať se zdá být po střelecké euforii předvánočních večírků jakkoli neutěšená, Saturn vás navede k tomu, jak si i něco zrealizovat. Priority. Zamyslet se, co z toho je  pro vás priorita, takže neustoupíte žádnému jinému požadavku kohokoli blízkého. Umění stát si za sebou je velmi důležité, nechcete-li se stát outsiderem vlastního života. Co z toho je možné zrealizovat bez větší námahy  a pro si naopak potřebujete vybudovat podmínky? Jen tak se nedostanete pod palbu novoročních předsevzetí, které ani ne do měsíce shoří jako lampiónový papír. 

A ještě pár podstatných svátků, jež si pamatuji právě v rámci lidové tradice. 

Sv. Kateřina (25. 11.) aneb babské právo. Kromě toho, že se nesměly dělat věci, které souvisely s kolem včetně cestování, šlo o dobu, kdy si tento den organizovaly zábavu ženy samotné.  Kdo bude chtít nalezne si pranostiky i možnosti, jak se pobavit tradičně. 

Sv. Ondřej (30. 11.) byl velmi povzbudivým svátkem pro ženy a dívky, které toužily po čepci. Jednak podle snu z noci na 30. 11. (tedy z 29. 11. na 30. 11.) dívky ve snu mohly poznat svého nastávajícího a také to, zde se do roka (konečně) vdají. Kdo chce zkoušet hod botou, dřívko na vodě, nalezne si to. 

Sv. Lucie (13. 12.) kromě tradice obcházení s metlou a zákazu drápaní peří či každý den odkládaní peří, je opětovně pro dívky nová šance, kterak poznat svého nastávajícího. Jedná se o cvičení krocení zvědavosti. Vyrobí se 11 papírků, na ty se napíšou mužská jména. Každý den, počínaje Lucií se jeden spálí, ale pozor, dívka nesmí vidět jméno, které pálí, jinak má po divinaci. Podívá se až na ten poslední, který ji zbude na Štědrý den.