Pragmatická potvora

Fascinuje mě téma vztahů mezi lidmi, nakonec jde o téma, jímž se nejčastěji zabývám z pohledu tarotu a astrologie. Zaujaly mě některé protiklady, protože lidé (popravdě zejména ženy, protože ty v klientele převažují) sice na jedné straně chtějí mít šťastné vztahy, ale na straně druhé dělají vše pro to, aby zůstali neudatelní či alespoň aby se jejich stávajícímu vztahu mohlo říkat "rychlá smrt". Nejde o to, že by někteří lidé byli marní nebo hloupí, oni jenom jsou nastavení antivztahově. Jistě, vzpomenula jsem věci jako tarot, astrologii, takže by se rovnou chtělo říci, že za tím vším vězí prokletí, osud, špatná karma, Bůh, jednoduše cokoli nepojmenovatelného a nezachytitelného, co člověk nemá šanci ovlivnit. Pravdou je, že se jedná spíše o neviditelné síly v nás. I zde platí staré známe, že ono je to všechno v hlavě. S tím, co je v nás ovšem něco dělat umíme, pouze si to chce uvědomit pár věcí. Nastavení v hlavě bývá propojeno s tím, čím se zabýváme, jaké energie či vibe ...

Ve svých článcích píší často o jevech mezi lidmi, které mají vysoký potenciál z nás vysávat energii mnohdy v tom směru, že pacháme dobro. Dnes chci pár postřehů k přátelství.  Především přátelé by mezi sebou měli mít bezpečný prostor, kde se může říci cokoli. Aby nešlo o urážky, hněv nebo cokoli, co potlačuje jednoho na úkor druhého, je potřeba mít i v přátelstvi nastavené hranice.  A rovnováha. Tedy nesmí to být tak, že jeden toho druhého potřebuje mnohem více.  Opravdové přátelství není omezeno na lidi, které potřebujeme kvůli kariéry, kvůli svým zájmům, kvůli potřebě odněkud utíkat. Přátelé jsou lidé, kteří nás obohacují a my je. Podstatná je i rovnováha v tom, co jeden udělá pro druhého. Jistě, ideální stav je dosažitelný, pokud alespoň jeden si uvědomuje, že nepotřebuje podporu přesahující hranice toho druhého. Vtip nespočívá v onom nikomu nevěřit, ale v tom znát míru. Ten, kdo nepřekračuje hranice druhého, ale sám nedovolí druhému, aby překročil ty své, ...

Říkáte svým přátelům i nepříjemnou pravdu? Je to nesmírně nepohodlná věc. Jenomže, když se zeptají, za mě není úniku, pokud to s tím druhým myslíme dobře. Někdy to pro toho druhého může být šok. Jenomže, až se odšokuje, může se podle toho zařídit. Může něco udělat jinak.  Anebo si řekne, že jste aupipi a nezařídí se. I toto je reakce, na kterou má právo. Ale až to uslyší ještě od někoho jiného, nebude v šoku, ten překonal již s vámi.  Možná mu to nikdo jiný neřekne. Jen nebudou toho moc říkat, neřeknou nic, nebo z toho diplomaticky utečou. Proč by měl někdo cizí říkat pravdu našemu příteli? Od toho jsou přeci přátelé. Tady nejde o to, měl jsem pravdu, tady jde o to zprostředkovat někomu, koho máte rádi, dotek reality. Nemusí jej přijmout, ale ať budou reakce kohokoli dalšího jakkoli nepříznivé, již to slyšel.  Říkat věci narovinu není příjemné. Diplomatický obal nepomůže. Není potřeba ihned na každého kolemjdoucího vybafnout pravdu, ani kritizovat každý kro...