Pragmatická potvora

Někdy se díváme na ostatní tak trochu závistivými očima, přejeme to tomu druhému. Ovšem ne již sami sobě. Protože ten druhý to dává lehce, ale my to rozhodně zvládnout nemůžeme. Závist nemusí býti obrácená jenom proti tomu druhému.  Správně si říkáme, jak je to špatná vlastnost, a naučili jsme se ji neuplatňovat vůči jiným lidem. Vidíme, že mají něco, co bychom sami chtěli. Ale nejde to koupit, získat, člověk na to musí mít buď genetiku, dispozice, anebo se vypracovat. Neviděli jsme náš vzor, jak začínal, v jakém byl stavu. Protože všeho, co nepodléhá rozkladu, je pevně zakotveno, bylo dosaženo po malých krůčkách v rámci dosažitelného rámce, jehož rozsah se zvyšoval. Mnohdy si myslíme, že sníme metrák obilí najednou... když chceme trvalou změnu ihned. Uniká nám, že dáme pouze pár krajíců denně. Přemýšlet. Co chci změnit? Kým chci být? Nu...?  Chce si to vymyslet cíl. Mezicíle. Jak to má vypadat? Co tomu brání? Zákeřná otázka, neb z 99% tomu bráníme sami. Podrýváme se. Jak t

Po Samhainu je čas, kdy vše kolem je tiché, noci se prodlužují a vše se dostává do fáze pasivní, odpočívací, kumulace sil a nemrhání nimi. Teprve moderní způsob života nás naučil žít poněkud více hektickým způsobem. Vůbec, jakmile pomine Samhain, přicházejí na řadu svátky konzumu a šílených nákupních horeček. Nemíním nikoho kritizovat, ani kázat, kterak se máme vrátit ke svíčkám, koňským povozům a jít spát do 21 hod, protože je již je dávno tma a romantiky u krbu a svíček jsme měli užívat cca od 17 hod. A že se vrháte na lov do nákupních center, různých krámů nebo jen online...pokud tomu nepropadnete, neb je to zajímavý druh energického upírství, nu, nemá smysl plakat po poklidných romantických dobách.  Své dětství jsem prožila v horách, kde se auta na zimu zazimovala, protože nedávala brodění ve sněhu po pás. V tuto dobu již dávno bylo doma topivo a také zásoby potravin typu mouka, cukr, sůl, kdo by se s tím následně ve snězích tahal v krosnách. Když byl akutní případ a bylo potřeba l