Elixír Šťastné žití

 

Najednou věděla, že končí. 

To poznání přišlo jako blesk z jasného nebe. Jedna část její mysli přemýšlela nad starými a chromými, druhá nad tím, že tuto věc nemusí dokončit. Je to jedno.

Pracovala na elixíru "Šťastné žití"  posledních 20 let. Nevypadala na to, protože těch posledních 6 let z 20 již nebádala, nehledala. Nalezla. A od té doby experimentovala.  

Na sobě odzkoušela, že lze s ním změnit všechno. 

Nejdříve si začala všímat smrskávající se smůly.  Nejenom, že se začala odlepovat, ona postupným užíváním elixíru začala mizet. 

Následně se projevila severská složka celé koncepce a začala strmá cesta budování si vztahu s Láskou. Změnilo to ji i její lásku do podoby, kterou znala ze snů... těch, které již vyhovovaly. Že nejde měnit  děj, postavy a okolnosti ve snu? Takový to je elixír, že s ním jde i toto.

Tehdy na začátku nebyla již jenom ona Štěstěnu opuštěná. Byli takoví dva. Jen smůla začala se vyhýbat i Jemu. Pomalinku a tiše se smůla začala odlepovat od jejich lidí a všeho, na co sáhla.  Protože Univerzum za jistých velmi specifických okolností umožňuje navolit si množinu svých lidí, tomu, kdo elixíru užívá.

A když již si myslela, že bude moci svým elixírem napravit více neštěstí, Univerzum vyslovilo duté a hlasité "NE!" 

Pokoušela se jej obejít skrze přátelství. Smůla se odlepila na chvíli, než ji Duté hlasité NE!  donutilo přilepit se zpět. Každému z přátel ji nadělilo v jiné oblasti. Pomoci proti tomu nebylo. Elixír "Šťastné žití" zahrnoval i obranný mechanismus, nestačilo jej pouze pít.  

Duté hlasité NE! nastavilo podmínky. A ona porozuměla tomu, proč každý mág či alchymista, který uměl elixír namíchat, špatně dopadl. Doplatil na svoji důvěru.  

Štěstí nebylo možné jen tak rozdávat, ani slibovat, ani se podělit. Nic takového nemohlo projít skrze Duté hlasité Ne!, které vyžadovalo podmínky pro lidi nenaplnitelné.

Porozuměla tomu, že buď se držitelé elixíru sami stali nešťastníky, anebo se vrátili k bežné lidské existenci, anebo jednoduše z hledáčku vymizeli, přesto v několika zašifrovaných okruzích recept na elixír Šťastné žití zanechali. Právě tak se o něm dozvěděla a postupně dlouhá léta naplňovala podmínky, které jeho příprava vyžadovala. 

Věděla, že nechce přijít o Štěstí, že má odpovědnost za své lidi, aby dosáhlo Štěstí i na ně. Ale jinak vzdala jakoukoli snahu někomu cestu ukázat. 

Není jednoduchá a v lidské přirozenosti je ona snaha za každou cenu remcat, vymýšlet si a nechávat události kulminovat. Málokdo umí pracovat diskrétně s trpělivou snahou  dosáhnout na Štěstí. 

Ač může to znít divně, mnozí naopak dělají všechno proto, aby jakoukoli jiskřičku Štěstí okamžitě zapudili. Však kdo nechce, nemusí jej znát. 

Měla otevřených několik cest, jak lidem ukázat, kterak se ke Štěstí dobrat. Nechtěli jej znát. 

Zvolila tedy cestu tiché diskrétnosti. A tehdy Duté hlasité Ne! opustilo její prostor. Již nepotřebovalo dozorovat dál, protože ona porozuměla.