Pragmatická potvora

  předchozí Sluší se čtenáři sdělit, že se jedná o fiktivní příběh fiktivní knihy a mého fiktivního já...popravdě, pouze jsem se v této sérii shlédla v ich formě.  V této části manuálu odbočíme od typických rad a potíží pro tvory magické a podíváme se na příběh konkrétního tvora, tedy do romance vampýrské. Na tvora, díky němuž jsem myšlenku na svojí vlastní Knihu pro sebe, která by žila po věky,  vůbec byla schopná realizovat. Také v každém mém vtělení byl ochoten mojí maličkost jemně ke Knize nasměrovat.   Bylo zajímavé vidět jej v situaci, která by pro kteréhokoli jiného byla zničující. Bytost, k níž jsem cítila spřízněnost tvora spolutrpícího. Jeho problémem byla ONA, pokaždé, v každém jednotlivém vtělení to byla jiná ONA, tedy odlišná Bytost od těch předchozích, nikoli se pořád vtělující stejné prokletí. Neměl sklony k přelítavosti, ovšem občas si vybral duši, a tu se snažil pozvednout. Bývaly to bytostí ženské polarity vtělené do lidského těla mající podsta...

Fascinuje mě téma vztahů mezi lidmi, nakonec jde o téma, jímž se nejčastěji zabývám z pohledu tarotu a astrologie. Zaujaly mě některé protiklady, protože lidé (popravdě zejména ženy, protože ty v klientele převažují) sice na jedné straně chtějí mít šťastné vztahy, ale na straně druhé dělají vše pro to, aby zůstali neudatelní či alespoň aby se jejich stávajícímu vztahu mohlo říkat "rychlá smrt". Nejde o to, že by někteří lidé byli marní nebo hloupí, oni jenom jsou nastavení antivztahově. Jistě, vzpomenula jsem věci jako tarot, astrologii, takže by se rovnou chtělo říci, že za tím vším vězí prokletí, osud, špatná karma, Bůh, jednoduše cokoli nepojmenovatelného a nezachytitelného, co člověk nemá šanci ovlivnit. Pravdou je, že se jedná spíše o neviditelné síly v nás. I zde platí staré známe, že ono je to všechno v hlavě. S tím, co je v nás ovšem něco dělat umíme, pouze si to chce uvědomit pár věcí. Nastavení v hlavě bývá propojeno s tím, čím se zabýváme, jaké energie či vibe ...

Mít něco na dosah ruky  a…  neumět to zachytit, bývá doprovázeno podivně rozpačitými pocity. Člověk si přijde, jako kříženec mezi trotlem a alzheimerikem. Stav vyznačující se častými změnami nálad bez zjevné příčiny. Nejhorší je snad ona neschopnost pojmenovat, že něco chybí, ... natož diagnostikovat, co.  V takovém rozpoložení se pro některé stává dobrým společníkem spiritus v tekutém skupenství, pro jiné něco více psychedelického. Tu a tam se najde i kumpán ochoten podpořit člověka v jakékoli špatnosti. Neinklinovala jsem k látkám navozujícím pozměněný stav vědomí a nějak se stalo, že kumpány jsem si postupně dováděla do hluboké beznaděje a rozčarování. Často zapomínám na sklony lidí ke ztotožňování se s cizími problémy, nejlépe těmi, jenž nemohou nikterak ovlivnit. V daném případě jsem se rozhodla sáhnout po magii. Naštěstí u ní je vedlejší, co si člověk definuje na vědomí. Na magii mne nejvíce fascinuje její přesah. Myslím tím právě onu vlastnost, kdy člověk se d...

Vracím se k příběhům  napsaným někdy před 13 léty.  Nakonec jsem je nazvala Divnopříběhy, protože situace v nich nejsou až tolik typické. Také je potřebují osvěžit a oživit trochu jinak.  Minulé já vedlo polemiku, přitom toužilo po pohledu Současného já.  Jistě, vždy jde napsat věci lépe.  Takže jdeme na to, protože příběh se odvíjí sám. Staré statě ponechám napsané kurzívou.   V životě tvora píšícího se vyskytují různé vlivy. Narazila jsem na člověka, který sám sebe považoval za bytost nelidskou. Žel bytost nelidská, která dle svých slov měla býti dokonalou, se chovala jako parodie na protivně hysterickou divadelní divu ke sklonku kariéry.  Zároveň trpěla nadměrně vyvinutou potřebou po pochvale. Dnes bych ji pochválila, omezila kontakt a byl by klid.  Ona osoba navíc trpěla utkvělou představou, že dobré příběhy lidí a jejich sny, jsou vlastně její. Jakmile se o něčem dověděla, okamžitě nalezla spojitost,  i kdyby to měl být pouze...

Ve svých článcích píší často o jevech mezi lidmi, které mají vysoký potenciál z nás vysávat energii mnohdy v tom směru, že pacháme dobro. Dnes chci pár postřehů k přátelství.  Především přátelé by mezi sebou měli mít bezpečný prostor, kde se může říci cokoli. Aby nešlo o urážky, hněv nebo cokoli, co potlačuje jednoho na úkor druhého, je potřeba mít i v přátelstvi nastavené hranice.  A rovnováha. Tedy nesmí to být tak, že jeden toho druhého potřebuje mnohem více.  Opravdové přátelství není omezeno na lidi, které potřebujeme kvůli kariéry, kvůli svým zájmům, kvůli potřebě odněkud utíkat. Přátelé jsou lidé, kteří nás obohacují a my je. Podstatná je i rovnováha v tom, co jeden udělá pro druhého. Jistě, ideální stav je dosažitelný, pokud alespoň jeden si uvědomuje, že nepotřebuje podporu přesahující hranice toho druhého. Vtip nespočívá v onom nikomu nevěřit, ale v tom znát míru. Ten, kdo nepřekračuje hranice druhého, ale sám nedovolí druhému, aby překročil ty své, ...

Říkáte svým přátelům i nepříjemnou pravdu? Je to nesmírně nepohodlná věc. Jenomže, když se zeptají, za mě není úniku, pokud to s tím druhým myslíme dobře. Někdy to pro toho druhého může být šok. Jenomže, až se odšokuje, může se podle toho zařídit. Může něco udělat jinak.  Anebo si řekne, že jste aupipi a nezařídí se. I toto je reakce, na kterou má právo. Ale až to uslyší ještě od někoho jiného, nebude v šoku, ten překonal již s vámi.  Možná mu to nikdo jiný neřekne. Jen nebudou toho moc říkat, neřeknou nic, nebo z toho diplomaticky utečou. Proč by měl někdo cizí říkat pravdu našemu příteli? Od toho jsou přeci přátelé. Tady nejde o to, měl jsem pravdu, tady jde o to zprostředkovat někomu, koho máte rádi, dotek reality. Nemusí jej přijmout, ale ať budou reakce kohokoli dalšího jakkoli nepříznivé, již to slyšel.  Říkat věci narovinu není příjemné. Diplomatický obal nepomůže. Není potřeba ihned na každého kolemjdoucího vybafnout pravdu, ani kritizovat každý kro...