Pragmatická potvora

Mít něco na dosah ruky  a…  neumět to zachytit, bývá doprovázeno podivně rozpačitými pocity. Člověk si přijde, jako kříženec mezi trotlem a alzheimerikem. Stav vyznačující se častými změnami nálad bez zjevné příčiny. Nejhorší je snad ona neschopnost pojmenovat, že něco chybí, ... natož diagnostikovat, co.  V takovém rozpoložení se pro některé stává dobrým společníkem spiritus v tekutém skupenství, pro jiné něco více psychedelického. Tu a tam se najde i kumpán ochoten podpořit člověka v jakékoli špatnosti. Neinklinovala jsem k látkám navozujícím pozměněný stav vědomí a nějak se stalo, že kumpány jsem si postupně dováděla do hluboké beznaděje a rozčarování. Často zapomínám na sklony lidí ke ztotožňování se s cizími problémy, nejlépe těmi, jenž nemohou nikterak ovlivnit. V daném případě jsem se rozhodla sáhnout po magii. Naštěstí u ní je vedlejší, co si člověk definuje na vědomí. Na magii mne nejvíce fascinuje její přesah. Myslím tím právě onu vlastnost, kdy člověk se d...

Vracím se k příběhům  napsaným někdy před 13 léty.  Nakonec jsem je nazvala Divnopříběhy, protože situace v nich nejsou až tolik typické. Také je potřebují osvěžit a oživit trochu jinak.  Minulé já vedlo polemiku, přitom toužilo po pohledu Současného já.  Jistě, vždy jde napsat věci lépe.  Takže jdeme na to, protože příběh se odvíjí sám. Staré statě ponechám napsané kurzívou.   V životě tvora píšícího se vyskytují různé vlivy. Narazila jsem na člověka, který sám sebe považoval za bytost nelidskou. Žel bytost nelidská, která dle svých slov měla býti dokonalou, se chovala jako parodie na protivně hysterickou divadelní divu ke sklonku kariéry.  Zároveň trpěla nadměrně vyvinutou potřebou po pochvale. Dnes bych ji pochválila, omezila kontakt a byl by klid.  Ona osoba navíc trpěla utkvělou představou, že dobré příběhy lidí a jejich sny, jsou vlastně její. Jakmile se o něčem dověděla, okamžitě nalezla spojitost,  i kdyby to měl být pouze...

Ve svých článcích píší často o jevech mezi lidmi, které mají vysoký potenciál z nás vysávat energii mnohdy v tom směru, že pacháme dobro. Dnes chci pár postřehů k přátelství.  Především přátelé by mezi sebou měli mít bezpečný prostor, kde se může říci cokoli. Aby nešlo o urážky, hněv nebo cokoli, co potlačuje jednoho na úkor druhého, je potřeba mít i v přátelstvi nastavené hranice.  A rovnováha. Tedy nesmí to být tak, že jeden toho druhého potřebuje mnohem více.  Opravdové přátelství není omezeno na lidi, které potřebujeme kvůli kariéry, kvůli svým zájmům, kvůli potřebě odněkud utíkat. Přátelé jsou lidé, kteří nás obohacují a my je. Podstatná je i rovnováha v tom, co jeden udělá pro druhého. Jistě, ideální stav je dosažitelný, pokud alespoň jeden si uvědomuje, že nepotřebuje podporu přesahující hranice toho druhého. Vtip nespočívá v onom nikomu nevěřit, ale v tom znát míru. Ten, kdo nepřekračuje hranice druhého, ale sám nedovolí druhému, aby překročil ty své, ...