Pragmatická potvora

  Astrologie jako taková je zejména o knihách. Praktikovat astrologii znamená milovat astroknihy. Bez nich se jednoduše neobejdeme, takže se zaměřím na knihy, které jsou v češtině.  Pokusím se popsat o čem kniha je, některé myšlenky, jež mně zaujaly a také zejména kurzívou popíši své postřehy.  Čtenář tak může získat typ na astrologickou literaturu a také se třeba i pobaví.  Začátečníci, kteří ještě neznají tzv. astrologickou abecedu mohou být zmatení. Jinak spoustu věcí zde autorka vystihla. Když se řekne Liz Green čtenář buď zajásá v naději na předlouhé pitvání mytologie, prožívání různých patologických jevů a stavu skrze mytologii a provazování onoho mytologického prožitku na konkrétní astrologickou konstelaci, anebo se naopak vyděsí. Tak toto není případ Astrologického Slunce. Právě ona psychologická pitva naroubovaná na konkrétní situaci zde chybí.   Naopak musím říci, že kniha je určitě hodně čtivá. Od Green lze stěží očekávat ono školometské Slunce v...

  Je ráno, ještě, než zazvonil budík, otevřela oči. Její první myšlenkou bylo, co jsem si to jenom provedla? Ještě včera nepodléhala omezením hmoty, mohla proletět prostorem bez ohledu, zda tam byla nějaká překážka. Uměla roztříštit cokoli nepříznivě zasahujícího do jejich energií pouhým pohledem.  Jenomže teď... vždy byla zvyklá se dívat na svůj odraz ve hmotě před probuzením, poslat si ještě vzkaz ve snu, poslední měsíce si jej i po probuzení její mozek vybavil. Po létech souznění v noční sféře a ovlivnění té denní její hmotná dvojnice prováděla, co měla.  Ale teď? Co je to sakra teď? Kam se podělo její pružné a extrémně ohebné tělo? Pokusila se provést něco, co by pozorovatel na hmotě nazval jako zavázat si nohy na mašli, jenže svaly a šlachy ve vidění světa o pár sekund dál vykazovaly známky natažení na levém stehnu. Takže předvídavě pohyb nedokončila, protože ono to všechno bylo nejenom nepružné, ale navíc ještě i ochablé. Jakoby ta léta jógy, k nimž dvojnici dokopáv...

Kyvadlo představuje přesně ten nástroj, který prověří, nakolik umíme zvládnout poměr racia a intuice. Protože v běžném životě je potřebujeme tak nějak pohromadě vedle sebe, jinak se v situaci topíme.  Pro magickou praxi má kyvadlo étos nástroje čakrabáb, zejména, jedná-li se o růženínové kyvadlo ještě obklopeno andělskými kartičkami a můžeme oškrabávat energie úlisnosti napatlané jako plísňový sliz kolem. Tak přesně tomu potřebujeme v magii zabránit, protože tady se stává pánem kousek kamene.  Nemusíme mít v magii kyvadlo jako skvělého pomocníka, ani přes něj divinovat, stejně jako k tomuto nepotřebujeme tarot. Kyvadlo je skvělé na trénink posilování pevnosti vůle a také se s ním dá trénovat komunikace s něčím, co může být externí bytost, anebo my samotní.  Výběr by měl být intuitivní a nevrhat se na něj ihned, raději si jej trochu okoukávat. Má-li být vaše, počká a nikdy jiný si jej nevezme. Nejde ani tak o to, jaký je to kámen či kov, jako spíše o to, zda spolu energick...

  Neptun představuje planetu, která má podle Markuse Jehleho rozpouštět překážky v těch oblastech života, kde jsme si překážky vystavěli jako obranné valy.  Je to ten nejvíce poetický astrologický pohled na Neptuna, protože v něm nevidíme planetu svádějící nás k alkoholismu, drogám anebo zastírání myšlení naivními představami, které se svými následky v ničem neliší od halucinací. Jelikož žiji s konjunkcí Neptuna, osobní planety, a ještě jednoho prvku, mám skvělou příležitost sledovat onu práci s intuici přímo v osobním životě. Neptun umí donutit k řízení se intuicí a porozumění tomu, proč mi tehdy něco neklaplo. Nezastírá paměť. Spíše naopak.  Hroty astrologických domů pro mě představují tunely do nových oblastí. Tyto tunely umí nasávat energii planety, které leží někde 5 stupňů před nimi a tahat si ji na sebe. Umí se postavit mezi i velmi těsnou konjunkci a říci ji, toto není to pravé spojení, pouze energický vliv.   Astrologické domy Doba, kdy jsem se bil...

Jestliže si vezmeme pomyslný ideální partnerský vztah, představuje Neptun pochopitelně veliký problém, protože jednoduše zamlžuje vše. Jenomže ono nic jako ideální pozemšťan neexistuje, neb všichni jsme směsici kladných a záporných povahových rysů, které skvělé projektují stíny Univerza určené jiným osobám. Z toho důvodu je marná snaha usilovat o ideální partnerský vztah. Usilujte v každém vztahu o to, abyste nestrádali, nebyli manipulováni, ani sami nemanipulovali a nechtějte druhé bytosti přikazovat, ovšem ani sami nebyli v pozici podřízeného naslouchajícího příkazům.  Každá lidská vlastnost má potenciál využití v dobrém i ve zlém... Mít starostlivou tetičku v určitých hranicích je fajn. Ale jakmile jsou překročeny, bývá zdravou reakcí tu dobromyslnou osobu praštit něčím tvrdým po hlavě a následně hodně daleko a hodně hluboko zakopat. Když se totiž překročí jisté hranice, již se nedá dohromady žádný vztah. Pouze může nabýt jiné podoby. Tím netvrdím, že se nejde dát dohromady znov...

Někdy se díváme na ostatní tak trochu závistivými očima, přejeme to tomu druhému. Ovšem ne již sami sobě. Protože ten druhý to dává lehce, ale my to rozhodně zvládnout nemůžeme. Závist nemusí býti obrácená jenom proti tomu druhému.  Správně si říkáme, jak je to špatná vlastnost, a naučili jsme se ji neuplatňovat vůči jiným lidem. Vidíme, že mají něco, co bychom sami chtěli. Ale nejde to koupit, získat, člověk na to musí mít buď genetiku, dispozice, anebo se vypracovat. Neviděli jsme náš vzor, jak začínal, v jakém byl stavu. Protože všeho, co nepodléhá rozkladu, je pevně zakotveno, bylo dosaženo po malých krůčkách v rámci dosažitelného rámce, jehož rozsah se zvyšoval. Mnohdy si myslíme, že sníme metrák obilí najednou... když chceme trvalou změnu ihned. Uniká nám, že dáme pouze pár krajíců denně. Přemýšlet. Co chci změnit? Kým chci být? Nu...?  Chce si to vymyslet cíl. Mezicíle. Jak to má vypadat? Co tomu brání? Zákeřná otázka, neb z 99% tomu bráníme sami. Podrýváme ...

Po Samhainu je čas, kdy vše kolem je tiché, noci se prodlužují a vše se dostává do fáze pasivní, odpočívací, kumulace sil a nemrhání nimi. Teprve moderní způsob života nás naučil žít poněkud více hektickým způsobem. Vůbec, jakmile pomine Samhain, přicházejí na řadu svátky konzumu a šílených nákupních horeček. Nemíním nikoho kritizovat, ani kázat, kterak se máme vrátit ke svíčkám, koňským povozům a jít spát do 21 hod, protože je již je dávno tma a romantiky u krbu a svíček jsme měli užívat cca od 17 hod. A že se vrháte na lov do nákupních center, různých krámů nebo jen online...pokud tomu nepropadnete, neb je to zajímavý druh energického upírství, nu, nemá smysl plakat po poklidných romantických dobách.  Své dětství jsem prožila v horách, kde se auta na zimu zazimovala, protože nedávala brodění ve sněhu po pás. V tuto dobu již dávno bylo doma topivo a také zásoby potravin typu mouka, cukr, sůl, kdo by se s tím následně ve snězích tahal v krosnách. Když byl akutní případ a bylo potře...